Nevědomí – náboženství nové doby?

Každé lidské společenství vždy mělo a pravděpodobně bude mít nějakou svou víru a svého duchovního, šamana, gurua, osobu zasvěcenou do tajemství lidské duše. Tito vyvolení byli obdařeni schopností řešit problémy všeho druhu, pomáhat s těžkými životními dilematy, dělat zázraky a takové ty věci.

V dnešní době se náboženství v tom tradičním pojetí stále těší přízni velké části lidstva. Obracejí se k Bohu (nebo jeho poslům), vkládají na něj své břímě, prosí ho o radu i o vnější pomoc. Ale přeci jen se doba mění a bavíme se o moderní společnosti jako o sekularizované. Lidé jsou fascinovaní rozumem, jsou zaměřeni na vědecký přístup, na moderní disciplíny – a co se týče vnitřního světa, „věří“ spíše v psychologii, ve výzkum mozku apod.

Vezměme si například „nevědomí„. Je to obecně rozšířený, používaný pojem. Těžko najdeme někoho, kdo by tvrdil, že něco takového jako nevědomí neexistuje. Naše tělo a naše mysl dělá mnoho a mnoho věcí, které se dějí, aniž bychom si toho byli vědomi, aniž bychom to cíleně řídili. Srdce nám tluče, aniž bychom ho o to žádali, dýcháme, aniž bychom (alespoň většinou) do toho nějak zasahovali, chodíme a běháme, aniž bychom nohám přikazovali: „Teď zvedni levou, pokrč jí…“, děláme spousty bezděčných pohybů…

Naše doba je charakteristická a) pře-zaměstnáváním naší hlavy a b) ruku v ruce s tím nedostatkem pokory (proč pokora, když se není koho bát). Pro tyhle případy přebujelé lidské ješitnosti tu v minulosti hrály roli církve všeho druhu, aby tu stály v protikladu této zpupnosti a připomínali nám, že tu je něco většího než my, co nás přesahuje, co je daleko inteligentnější, mocnější, tvořivější než my. Jenže dnes se už těžko lidé racionálně myslící, vzdělaní a zakládající své názory na důkazech přesvědčují o starých pravdách věrouky.

Ale zde na scénu přichází – a právě včas – nevědomí. Obsahuje vše, co jsme kdy zažili, co jsme kdy slyšeli, viděli, mysleli… Je to rezervoár obrovského množství vědomostí a hluboké moudrosti! (Nezní to trochu jako slova novodobého náboženství?)

Jak však využít potenciál této moudrosti? V duchovním světě na to šli přes odevzdávání se Bohu, vzdávání se své vůle, pokornou modlitbu… My na to půjdeme obdobně, ale moderněji – a to přesvědčením (vírou), že nevědomí je skutečně moudřejší než naše vědomá mysl, která se chudák často lopotí nad nějakým naším problémem, často se motá v kruzích, nenabízí nové originální pohledy, přešlapuje na místě… Jak je to někdy únavné, jak marné!

Tak vypněte… Uvolněte se, co to jde… Odpočiňte si a nechte nevědomou mysl pracovat za vás. Takhle jednoduché to je. Není to otázka toho, co máte udělat. Spíš naopak: co nedělat. A konkrétně: nedělat vůbec nic! To je v situacích, kdy už máte věc promyšlenou křížem krážem a nikam to nevede, ta nejblahodárnější věc, kterou můžete pro sebe „udělat“. Pusťte to. Nečekejte ani na nějaké řešení. Jestli přijde, dobře. Jestli si dá načas, taky dobře. Pravděpodobně pro něj čas ještě nenazrál.

Takže hodně zajímavých zkušeností v tomto naruby otočeném experimentu-neexperimentu.

mammal-3128440_1920

Autor článku: Jan Knetl

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: