Jsme vždy 40 let pozadu? (49/18)

Před nedávnem jsem slyšel názor jednoho ze zakladatelů významného terapeutického směru, že vše revoluční bylo vymyšleno a řečeno v 80. letech minulého století a od té doby nic nového vlastně nezaznělo. Revoltující část mého já tehdy jen zběžně zaprotestovala a smetla to se stolu. Nicméně se toto téma sem tam hlásí o mou pozornost, a tak se s ním pojďme vypořádat.

Některá doba, to se musí nechat, má vskutku zvláštní nadání pro společenský „kvas“, má třaskavý potenciál, který je nutný pro vznik radikálně jiných myšlenek… Když se podíváme na knihy, které se pokládají za bible myšlenkových směrů dnes obecně uznávaných a přijímaných, jsou vždy tak 30 nebo 40 let staré. Což mi vnucuje představu, že jsme vždy tak o 40 let pozadu. Možná právě tolik času trvá, než nová myšlenka dostane šanci prodrat se do hlav i té konzervativnější většiny a zakořenit tam. Nové a revoluční věci se rodí pravděpodobně někde opodál, tiše, bez aplausu davů. Mohou zbořit všechno, co tak pracně a dlouho zakořeňovalo, a to bolí.

Kde hledat ty hnízda revolučních myšlenek, kde hledat zásadní objevy dnešní doby? A chceme být vůbec u toho? Nepočkáme si raději těch 40 let až čas oddělí zrno od plev, nezůstaneme radši v klidu a jistotě většinového proudu?

Takže na otázku „Cožpak teď nic nového nevzniká?“ si odpovídám: „Ale vzniká!“ Ale vzniká toho tolik! Jak poznat, co z toho je zásadní a co je jen opakování starých pravd, co jsou slepé uličky nebo dokonce bludy…? Problémem dnešní doby je přeinformovanost, roztříštěnost informací.

Takže když budeme chtít být u toho, asi nám nezbude, než se neúnavně rozhlížet po všech čertech, bedlivě pozorovat, co se kde ve světě šustne… To je ale nadlidský úkol. Možná by to za nás mohli dělat  akademikové. Přesně tohle mají v popisu práce: rozhlížet se, vše zásadní zaznamenat, prostudovat a rozvíjet to dál… Ale v tomto ohledu, alespoň co se týče humanitních oborů a věcí ducha, to byla právě akademická půda, která zpomalovala pokrok a plnila spíš roli konzervativní brzdy a varovala před bludy a tmářstvím, než že by s odvahou vyrážela do oblastí neprobádaných.

Zdá se, že není východiska. Nezbude nám, než se v této nejistotě a změti informací příjemně ukotvit dnešním experimentem: Najděte si nějakou inspirativní knihou, která je zásadní pro váš obor, pro vás život, knihu, o které můžete říct, že vás oslovila, k níž nemáte výhrad, nadchla vás a dává vám smysl. A přečtěte si jí. Ale to bude jen první krok (tady nám experiment trochu přeteče hranice týdne, a to pravděpodobně o mnoho měsíců). Vezměte si jí jako studijní materiál. Vracejte se k ní znovu a znovu, studujte jí pod drobnohledem, a vše – každou zásadní myšlenku nebo větu – vyzkoušejte v praxi, v reálném životě, zažijte ji, ověřte ji, modifikujte ji k obrazu svému… Tím se od dnešní povrchní a přehlcené doby dostanete k podstatě. Půjdete proti duchu dnešní doby (která je však pozadu), a dostanete se k jednoduchosti a hloubce, což je podlé mého názoru přesně tam, kam kráčí dnešní doba. Tak buďte u toho!

crowd-of-people-1488213_1920

Autor článku: Jan Knetl

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: